Jeskyně Na Turoldu - přírodní poměry
Neživá příroda
V okolí Mikulova se vyskytuje několik uzavřených lomů na těžbu vápence, který se zde začal těžit v 18. století. Poslední lom, ve kterém se dobýval vápenec, byl uzavřen v roce 2005. Přes množství lomů zde není znám výskyt minerálů.
Oproti tomu je Mikulovsko bohaté na nálezy druhohorních zkamenělin měkkýšů , korálů a jiných mořských živočichů. Ve stěnách bývalých lomů, ale i v jeskyních můžeme spatřit dávno vyhynulé ježovky, amonity, mlže, plže a jiné. Sintrová výzdoba se nachází v nepřístupných prostorách jeskyně Na Turoldu. Nalézají se zde krápníky, brčka a záclonky o velikosti od několika cm až do 90 cm. Sintrové povlaky na stěnách jsou v jeskyni jen zřídka.
Daleko častěji můžeme na stěnách, ale i v dutinách a prasklinách prohlídkové trasy vidět krystaly kalcitu, paličkovité a jehličkovité útvary, řasové sintry.
V zimním období, kdy venkovní teploty dlouhodobě klesají pod bod mrazu, se ve Staré síni tvoří ledové krápníky.
Zkameněliny
Ernstbrunnské vápence se ukládaly koncem jury v období zvaném tithon v mělkém, teplém moři s korálovými útesy a množstvím organismů produkující vápenec. Obsahují přes 500 druhů zkamenělin. Bohatě jsou zastoupeny řasy, korály, ostnokožci, ramenonožci, mlži, plži a statigraficky velice významní hlavonožci amoniti. Méně často se nalézají zkameněliny lilijic, červů a členovců, nejvzácnější jsou rybí zuby, které patří zástupci rodu Lepidotes. Tyto zkameněliny jsou 141-167 milionů let staré.
Sintrová výzdoba
Vznik sintrové výzdoby je podmíněn celou řadou faktorů. Nad jeskyní Na Turoldu se nachází 7 m jílů a sprašů, které nepropouští vodu a odvádí jí na druhou stranu vrchu Turold. Voda, která se v malé míře do jeskyně dostane, není dostatečně nasycená CaCO3 a proto zde nedochází k tvorbě velkých sintrových forem.
Živá příroda
Na přelomu 19. a 20. století probíhaly na Turoldu archeologické průzkumy, ale nálezy fosilních kostí z útrob Turoldu jsou již známy z roku 1669. výzkumy prokázaly , že lokalita na Turoldu je se svými čtrnácti chronologicky odlišnými osídleními nejčastěji využívanou jeskyní na Moravě.
Z bezobratlích živočichů se v jeskyni objevují zástupci hmyzu. Vstupní partie jeskyně obývá můra sklepní a křižák temnostní, Meta menardi.
Jeskyně Na Turoldu patří mezi nejvýznamnější a nejdéle sledovaná místa zimního spánku netopýrů v České republice. První údaje o zimním sčítání netopýrů pochází již z roku 1958. Od roku 1968 se začalo s pravidelnou každoroční kontrolou. V jeskyni bylo zaznamenáno sedm druhů netopýrů, vrápenec malý, Rhinolophus hipposideros, netopýr řasnatý, netopýr brvitý, netopýr vodní, netopýr vousatý, netopýr velký, netopýr dlouhouchý).
Netopýři nalétávají do jeskyně koncem října, kdy si hledají vhodná místa k zimování. Následující měsíc tráví ve stavu strnulosti, při kterém dochází ke značným úsporám energie. V březnu a počátkem dubna se netopýři probouzejí, stávají se aktivními a jeskyni opouští.
V rámci monitoringu probíhá před jeskyní dvakrát ročně mimo období hibernace odchyt netopýrů do sítí.
Fosílie
Kromě zprávy o nálezu kostí nesmírné velikosti předpotopního jednorožce z roku 1669, a kosti z vykopávek z počátku 20 století, byly nalezeny důkazy o výskytu pravěkých zvířat na Turoldu v roce 2003. Tehdy byla objevena Damoklova jeskyně, ve které byly nalezeny kosti a stolička z mamuta, kosti z medvěda, prakoně a pratura, které jsou součástí expozice v jeskyni Na Turoldu.
Bezobratlí
Podrobný výzkum bezobratlých nebyl dosud proveden. Při několika namátkových akcích byly v podzemních prostorách objeveny například chvostoskoci, brouci z rodu Choleva a Trechus. V jeskyni byla dále zaznamenána suchozemská stonožka, která žije téměř po celé jeskyni. Vstupní partie jeskyně obývá můra sklepní a křižák temnostní, Meta menardi.
Kontrola zimujících netopýrů
Od roku 1968 dochází v jeskyni Na Turoldu ke každoročnímu sčítání hybernujících netopýrů. V době, kdy jeskyně byla volně přístupná, počet zimujících netopýrů, poklesl na pár jedinců. Od roku 1975, kdy byla jeskyně opět jeskyňáři uzavřena, stavy každoročně rostou. V současné době probíhají v zimních měsících dvojí sčítání, v lednu a v únoru. Bylo zjištěno, že únorové počty jsou o pár jedinců vyšší.
Vrápenec malý
Nejpočetnějším a hlavním zimujícím druhem v jeskyni Na Turoldu je vrápenec malý, Rhinolophus hipposideros. Ten patří v Evropě k nejohroženějším letounům a v jeskyni ho každoročně přezimuje až 220 jedinců. Největší kolonie vrápence malého je na prohlídkové trase v Netopýřím dómu, kde přespává až 200 kusů tohoto druhu netopýra. Kvůli jeho ochraně je pro veřejnost jeskyně otevřená od dubna do konce října.
Monitoring netopýrů
Kromě pravidelného monitorování zimujících netopýrů, probíhá 2 x ročně před jeskyní odchyt do nárazových sítí. V průběhu odchytu je druhové spektrum netopýrů zcela jiné, než zimní osazenstvo jeskyně. Mezi odchycenými jedinci se nejčastěji vyskytuje netopýr řasnatý, netopýr ušatý, netopýr vodní, netopýr večerní. Dále vrápenec malý, netopýr brvitý, netopýr vousatý, netopýr dlouhouchý, netopýr velký, netopýr rezavý, netopýr černý, netopýr pestrý, netopýr dlouhouchý. Na konci srpna probíhá v areálu PR Turold v rámci Evropské noci pro netopýry, veřejný odchyt do sítí. Cílem je přiblížit veřejnosti život těchto savců.